Krizová období tréninku
Dovolte mi zkrátka promluvit o tom, jak vnímám (a nejen já) jednotlivá , řekněme období tréninku na věži.
Člověk nějak začne a ze začátku se při kvalitním tréninku rychle zlepšuje. Pak přijde období (cca 4-5 tréninků), kdy to jak se říká neleze. Nic se nedaří, nejraději byste s žebříkem praštil za věž a odešli domů. Pozor na tyto stavy. Vytrvejte. Určitě vytrvejte a lezte dál. Pomalu, technicky a hlavně v klidu a s čistou hlavou. Tohle nepříjemné období odezní a ve většině případů následuje ze dne na den skok kupředu. Například já, když jsem (1,5 měsíce) trénoval zásed, taková období přicházela se železnou pravidelností. Po nějakém 4.-5. tréninku se najednou zásed začal dařit o hodně lépe. Po několika takových obdobích jsem si trénovaný styl zásedu zafixoval do paměti tak, že se stal pohybovým návykem a já se mohl v klidu soustředit na další pohyby a úkony na věži. Pak se vše znovu opakovalo.
Nenechte se tedy otrávit obdobím neúspěchů při tréninku. Vyše vytrvalost bude po zásluze odměněna náhlým zlepšením a sérií vydařených tréninků, které vám dodají chuť a sílu do dalšího zápolení se čtyřmetrovým hliníkovým čímsi, s čím nakonec úspěšně zdoláte nástrahy všech tří oken parádní disciplíny požárního sportu.